Canisterapie

Canisterapie je název pro metodu pozitivního psychosociálního a fyzioterapeutického působení na potřebné osoby, prostřednictvím speciálně vedeného a cvičeného psa (canis = latinsky pes).

Canisterapie má vliv na psychologickou a sociálně-integrační stránku člověka. Pro naše žáky je canisterapie součástí rehabilitace, protože napomáhá procvičování některých částí těla. Velmi významnou a úspěšnou metodou je polohování. Uplatňuje se také jako pomocná psychoterapeutická metoda při řešení různých situací v případě, že jiné metody nejsou účinné nebo použitelné. Canisterapie zná tyto formy: aktivace, terapie, edukace a krizová intervence.

Canisterapeut může psem aktivovat myšlení, paměť, komunikaci, učení se (mluvenou řeč, neverbální projevy atd.) ale i motoriku (chůzi, pohyb paží, rukou a prstů atd.). Formou terapie – po stanovení si cíle s klientem – lze úzce spolupracovat s logopedem, fyzioterapeutem, pedagogem, psychologem, ergoterapeutem, gerontologem, psychoterapeutem, zdravotním personálem atd.

Canisterapii lze úspěšně zařadit do okruhu sociální rehabilitace. Vykonavatel této činnosti však

musí mít kompetence v oblasti kynologie a etologie psa i sociálních dovedností (komunikace

s lidmi, empatie, zvládání krizových situací, náhled do psychologie člověka, znalost diagnóz zejména cílové skupiny, kterou psem ovlivňuje apod.).

Polohování - technika polohování v canisterapii značí zejména dvě techniky – polohování relaxační a polohování rehabilitační. V obou případech speciálně trénovaného psa na tuto techniku „přikládáme“ pokud možno k odhaleným částem těla, které chceme stimulovat = prohřát, uvolnit, aktivovat, aby si je žák uvědomil. Pes má fyziologickou tělesnou teplotu oproti člověku o cca 1,5–2 stupně Celsia vyšší. Dochází k prohřátí a hlubokému prožitku v místech kontaktu se psem (tj. v ohybu kolenou, boky těla dítěte ležícího na zádech či na břiše, záda žáka ležícího na boku, plosky nohou, šíje, tvář a temeno…). Ideální je obložit dítě více terapeutickými psy. Největší výsledky jsou vidět u dětí trpících svalovými křečemi (spasticita) nebo třesem. Polohování je pro psa velmi namáhavé, nemělo by trvat déle než 15–25 minut v kuse. Běžně se výsledky polohování začínají projevovat již po 7. až 12. minutě. Úkon by měl probíhat v teplém, příjemném prostředí bez rušivých vlivů (ruch – pohyb, pach, zvuky), jinak nemá účinnost. Tato technika byla poprvé zveřejněna a popsána v ČR – v Brně, českými canisterapeuty, existuje ve fyzioterapii již od 50. let 20. století.

Bazální stimulace

Ve třídách jsme zařadili koncept bazální stimulace. Všichni zaměstnanci školy prošli základním akreditovaným i nástavbovým akreditovaným kurzem bazální stimulace I. a II. Na základě supervize ze dne 10. ledna 2017 byl škole udělen certifikát PRACOVIŠTĚ BAZÁLNÍ STIMULACE.

Bazální stimulace je koncept, který podporuje v nezákladnější (bazální) rovině lidské vnímání a komunikaci. Každý člověk vnímá pomocí smyslů, smyslových orgánů, které vznikají a vyvíjejí se již v embryonální fázi a mají od narození až do smrti nenahraditelný význam. Díky smyslům tedy můžeme vnímat sebe sama a okolní svět. Aby se dítě zdárně vyvíjelo po narození, je odkázáno na trvalý přísun podnětů. Ten je předpokladem vývoje diferencovaných mozkových struktur. Kognitivní vývoj si nelze představit bez prodělané zkušenosti s pohybem. Kognitivní vývoj zahrnuje vnímání, myšlení, pozornost, rozvoj řeči a také doprovodných emocionálních a sociálních procesů. Je tedy potřeba poskytnout a umožnit i dítěti s vrozeným postižením dostatek pohybových zkušeností.

 Více se o bazální stimulaci dozvíte na www.bazalni-stimulace.cz