Škola NONA v Hronově se dočkala nové podoby
Dne 2. září 2026 byla slavnostně otevřena zrekonstruovaná budova školy NONA v Hronově. Stalo se tak právě v roce, kdy škola slaví 30 let od svého založení. Lepší dárek k narozeninám by si snad ani nemohla přát.
Na začátku celého příběhu stály Jana Potočková a Pavlína Benediktová. Z jejich myšlenky vytvořit místo pro děti se speciálními potřebami a jejich rodiny vznikl v roce 1992 stacionář a v roce 1996 také škola v Novém Městě nad Metují. Tehdy zřejmě ani netušily, kam až jejich nápad povede – a kolik práce, starostí, a především papírů ho bude během následujících třiceti let provázet.
Hronovské odloučené pracoviště vzniklo v prostorách bývalé pionýrské klubovny za působení paní ředitelky Liskovské v roce 2014. Budova už ale postupem času přestala odpovídat potřebám žáků i zaměstnanců. Táhlo v ní, byla zde zima a řada věcí nefungovala tak, jak by měla. Bylo zřejmé, že několik kýblů barvy a trocha dobré vůle tentokrát stačit nebudou.
Během rekonstrukce čekal žáky, rodiče i zaměstnance náročný rok. Hronovské děti každý den dojížděly autobusem do Nového Města nad Metují. Zvládly tak nejen školní výuku, ale také téměř každodenní poznávací zájezd. Cestu mezi Hronovem a Novým Městem dnes pravděpodobně znají lépe než někteří řidiči autobusů.
Po roce se mohli všichni vrátit do krásné, moderní a bezpečné školy, která nabízí důstojné podmínky pro vzdělávání, odpočinek i každodenní malé a velké pokroky.
Realizace rekonstrukce byla možná především díky podpoře města Hronov a Královéhradeckého kraje. Poděkování patří panu architektu Rohlenovi, firmě INGPLAN, firmě PZP HEATING a.s., všem subdodavatelům i ostatním, kteří se na proměně školy podíleli. Vyjmenovat úplně všechny by bylo skoro stejně náročné jako samotná rekonstrukce.
Zvláštní poděkování patří Evě Kuncové za nádherné barevné řešení interiéru a za návrhy nábytku. Část vybavení je již hotová a část ještě čeká na výrobu. Škola je tedy slavnostně otevřená, ale zároveň se má stále na co těšit.
Velké uznání si zaslouží také zaměstnanci školy, kteří zvládli provizorní podmínky, každodenní dojíždění, stěhování a následně i návrat zpět. Každý, kdo se někdy stěhoval, totiž ví, že jedna krabice nikdy není jen jedna krabice. Při stěhování celé školy to platí přibližně tisícinásobně.
A my se těšíme, že zrekonstruovaná budova bude místem plným života, radosti, respektu a porozumění. Nezbývá než si přát mnoho spokojených žáků, rodičů a zaměstnanců a po této velké proměně také alespoň několik let bez stěhování a nečekaných stavebních překvapení.